Jak vyřešit důchodovou reformu? Přestaňme vybírat daně.

Současný systém důchodové a penzijní reformy se přežil a nedá se udržet. To, co zavedl Bismarck před sto třiceti lety,  je na konci s dechem  a důvod je jednoduchý. Hodnota je dnes vytvářena  stále více  bez podílu lidské práce. Stále menší počet lidí tak dostává výplatu a platí daně. Výběr daní je  přitom  základ našeho  stávajícího systému.  Dokud bude systém založen  na směně  oběživa namísto hodnot , situace  se nedá změnit. V brzké době tak  bude nezaměstnanost ve výši 60 % a více zcela normální a zabránit  by se jí dalo jedině umělou zaměstnaností, jako za socialismu.Žijeme déle,  již  moje generace se ve zdraví dožije  podle všeho sta let  a k práci nejsme potřeba ani my, ani naše děti. Představa, že si našetříme libovolným penzijním fondovým spořením na  nějakých 30  až 40 let penze je absurdní   a jistě jí nevěří ani horliví propagátoři těchto systémů. Ale nenaspoříte si ani na dvacet let  důstojného života, jen si to zkuste spočítat. Naprosto  inovátorskou cestu  k řešení problému  ukazují  v textu na svých stránkách www.p3m.cz   Marie a Michael Dymáčkovi.

Koho  problém  zajímá,  nechť se do textu začte.  Dymáčkovi se zamýšlí nad samým způsobem vzniku daně, kdy se změnila z naturální dávky na peněžní a co to znamenalo, dále, a to především, znovu definuji veřejný  a privátní sektor a přesně popisují a na modelech dokazují, proč se institucionálně daně jako celek přežily.  Rozepisovat se dále by znamenalo opisovat  to, co najdete u nich. Nicméně výsledek je jasný – zrušení výběru daní s výjimkou daní s regulační funkcí jako je  spotřební daň  u alkoholu a cigaret, doplněné  zrušením   hotových peněz, na než se dnes mylně váže  vytvářená hodnota, ponechání prostředků tam, kde je umí použít k dalšímu rozvoji  a návrat k prvotní směně hodnoty za jiné hodnoty, přinese okamžitý efekt už v prvním roce po zavedení. Zrušením  plateb  do sociálního a zdravotního systému tím způsobem, jak jej dnes praktikujeme a zavedením toho systému, který navrhují Dymáčkovi pak znamená  jak vyřešení  problémů  s penzijním systémem, tak těch takzvaných vedlejších nákladů práce, kdy zaměstnanec dostane do ruky necelou polovinu toho, co za něj zaměstnavatel zaplatí.  

Zajímavá otázka je jedna. Může se tento nový systém, nazvaný Paradigma Třetího milénia, P3M, prosadit? A kdy?  Zdá se, že největším problémem  bude naše vlastní komplikované uvažování, omílání stereotypů, ze kterých se neumíme  vymanit. Představa,  že jediná cesta, jak mít dost  prostředků na veřejné služby jako jsou penze, školství, zdravotnictví  atd. je přestat vybírat daně, je myšlenka tak jednoduchá, až je nakonec nepochopitelná .  Pamatujte, peníze nejsou totéž, co oběživo a oběživo již dávno nevyjadřuje  celkovou hodnotu .To je celá podstata problému . Je v zájmu nás všech se s materiálem seznámit a říct si o jeho prosazení  ve veřejné sféře.  Zkuste to i vy, je to jen  62 stránek a  přesto mohou změnit svět i váš život.